Nejcenější rada, díky které jsem šťastnější a spokojenější

Řeknu vám příběh, který se odehrál před dvěma lety. Byl jsem v Indonésii, sám, bez kohokoliv. Prostě jsem se tak po škole rozhodl. Chtěl jsem větší rozhled a především si dokázat, že to zvládnu. A zvládl. Poznal jsem zde mnoho nových přátel, nicméně za zmínku stojí člověk jménem GoldFrit. Ten mě naučil mnoho. A to pouze tím, že mi pomohl otevřít oči, ukázat to, co jsem neviděl.

Česká mentalita se může zdát nevděčná. Máme mnoho, jen si to neuvědomujeme, nevidíme. Gold vždy říkal, vždycky je něco, za co můžeš být vděčný. Něco, co ti může udělat radost. Já v té době byl zaslepený. Viděl jsem mnoho hmatatelných věcí, svých nespokojených pocitů a myšlenek. Máme to v krvi, jakmile se něco nedaří, vše je špatně. Ne nadarmo je vědecky dokázáno, že celý svůj život hodnotíme podle aktuálního rozpoložení.

GoldFrit však vždy s klidným srdcem konstatoval následující slova:

„Tome, pokud z nějakého důvodu nejsi schopný vidět to dobré a být vděčný za to co máš, rozhlédni se lépe“.

Co tím měl můj přítel namysli? Být vděčný za to, že se ráno probudíme, můžeme vstát na své nohy, za jídlo, pitnou vodu, elektřinu … Plus milion dalších věcí, které, bohužel mnoho ostatních nemá. Je to luxus a čím víc koukám nebo cestuji, tím víc jsem si těchto věcí vědom.

Nyní se pojďme podívat, jak jsem si tyto slova vryl do paměti a snažím se uskutečňovat. V nedávné době se mi stalo, že jsem si při couvání odřel auto. Na parkovišti bylo šero, mlha a za mnou byly dva sloupy, které v podstatě splývaly. K tomu jednomu jsem najel tak blízko, že jsem odřel blatník. Kdo z vás by vyběhl, nadával a zkazil si tím den nebo celý týden? Nebudu zastírat, že mě takový věci nenaštvou. Obzvláště jako chlapa mě to prostě „bolí“. Nicméně zatnu zuby a namísto bědování začnu tvořit.

1. Jednak si v tu chvíli uvědomím, že jsem vděčný, protože jsem mohl na ten sloup najet víc. Ba dokonce rozbít zadní světlo nebo cokoliv jiného.
2. Následně nebudu zbytečně věc zveličovat, ale ani zlehčovat. Proč? Většina barvy na blatníku může být právě toho sloupu.
3. Ponaučím se do příště. I přes to, že se vždy pečlivě dívám, podívám se 3 tak a pečlivěji.

Pokud si nenecháme mysl zastínit zlostí a vztekem, vymyslíme řešení. Efektivní, jednoduché a konstruktivní. Nakonec zjistíme, že pokud na poškozené místo použijeme odlakovač, rána je kosmetická oproti původním předpokladům.

Jestliže jste dočetli až sem, poradím vám, jak vycvičit reflexy pro vnímání toho dobrého, na úkor špatného. A jak můžeme vidět výše, i v dobách, kdy vše nejde podle plánu. Jak to dělám? Každý večer si udělám pět minut a sepíšu 3 věci, za které jsem vděčný. Věci, které mi udělaly radost nebo prostě mě jen potěšily.

Zkuste to taky. První dny celý proces bude možná trvat déle, ale pokud vydržíte 21 dní a vytvoříte si návyk, máte vyhráno. Já si takhle píšu něco přes rok. Pokud mám někdy špatnou náladu, jdu číst. První týdny jsem psal obecnější věci, viz výše. A teď? Nevím které 3 aktivity či činnosti bych zmínil. Jednoduše jich je tolik, že musím vybírat.

Abych vám ještě trošku víc pomohl, vytvořil jsem dokument, který si stačí vytisknout. Ulehčí vám první týden. Budu držet palce. A nezapomínejte, malými krůčky, k velkému vítězství.

Zajímavé odkazy ke zmíněné metodě:

• ACHOR, Shawn. 2011. Štastné tajemství pro lepší práci. In: TED.com [online]. Boomington: TEDx [cit. 2016-10-09]. Dostupné z: https://www.ted.com/talks/shawn_achor_the_happy_secret_to_better_work?language=cs
• BOHUŠ, Otto. 2014. Jak nastartovat flow za 30 minut. In: Grow Job Institute [online]. Brno: GrowJob [cit. 2016-10-09]. Dostupné z: http://www.growjob.com/clanky-personal/jak-nastartovat-flow-za-30-minut/ 
• LUDWIG, Petr a Stephen TAYLOR. 2013. Konec prokrastinace: [jak přestat odkládat a začít žít naplno]. Vyd. 1. V Brně: Jan Melvil. Briquet. ISBN 978-80-87270-51-6.